Nepovedla se první várka vanilkových rohlíčků. Tak spíše to byla čtyřnásobná várka množství, co bylo v receptu. Protože vanilkové je nejen moje nejoblíbenější cukroví. Takže je peču ve velkém. Našla jsem ve spíži sklenici s vyloupanými ořechy. Normálně všechno očichávám, jestli to nenatáhlo nějakou nelibou vůni. Tentokrát mě nos totálně zklamal. Protože esteticky, esteticky bylo cukroví v pořádku. Ale ta chuť, vážení, ta chuť. No fujtajbl to byl hnus. Ty ořechy nejspíš pamatovaly ještě dobu, kdy si i Darwin myslel, že nás stvořil Bůh.
Maminčiny slepice se letos poměly. A já hňácala novou čtyřnásobnou dávku z letošních ořechů. Jejda, ty vanilkové jsou tak dobré. Vidím to tak na dvě kila po vánocích navíc...
Nepovedla se bábovka. První zádrhel nastal, když hlava zapomněla upozornit ruce, že nemají zvedat dekl na robotu, když do těsta lijí mléko s rumem. Hlava neřekla a ruce zvedly. Moje čerstvě vydrhnutá kuchyňská linka se v okamžiku stala nejzaprasenější linkou ve střední Evropě, možná v celé Evropě. Než šokovaná hlava dala povedl rukám aby dekl daly dolů, dobře třetina těsta vylítla a naprosto neesteticky ulpěla na brýlích, ty dostaly přímý zásah, na právě převlíknutém čistém tričku (to si před vařením či pečením a vůbec při práci s jídlem převlíkám pokaždé, protože kočičí posádka celoročně pelichá), na skříňkách linky, pracovní desce, vínově červené lednici (tam se ornament z těsta obzvláště vyjímal), na psovi co ležel mezi kuchyní a jídelnou. Tomu to nevadilo.
Přičinlivě se podílel na obnově pořádku v kuchyni. Trochu ho naštvalo, když jsem mu z kožichu vzala těsto kartáčem a nedala mu jej olíznout.
Nicméně jsem zbytek těsta dala do formy, formu strčila do trouby a jala jsem se uklízet způsobený nepořádek. Pytlík od mouky, od vanilkového cukru, rum, pytlík od prášku do pečiva. Vloudila se chybička. Pytlík od prdopeč nebyl prázdný, on nebyl ani načatý. Bábovka byla v troubě už dvacet minut, nemělo smysl do ní dodatečně prdopeč vpravovat. Děj se vůle páně...
Jedlá byla, na pochvalu před nastoupenou jednotkou to nebylo. Ale za estetiku, tak za tu by dostala plný počet bodů.
Štědrý den. Hrachovka bublá na plotně. Budu ji muset rozmixovat, zůstává v ní hodně slupek. Že bych si ušetřila práci a místo do mixéru to vzala jen ručním šlehačem? Ten to taky rozšmelcuje, aby to nelítalo všude kolem, trochu to přikryju pokličkou. A ušetřím si práci s mytím mixéru.
Nikdy to nedělejte. Stejně budete potřebovat mixér a ještě budete, já už potřetí, umývat celou kuchyňskou linku, lednici, podlahu, psa... Sebe. Byste nevěřili, jaké grády dají dvě metly skoro rozvařenému hrachu v hrnci. Poklička nepoklička, lítalo to jak malé rychlé broky po celé kuchyni. Pes udiveně koukal, čichl k uniklé surovině a hodně, hodně naštvaně dával najevo, hrách já přece nežeru...
Přeju hezký den bez kuchyňských karambolů.
Žádné komentáře:
Okomentovat