sobota 10. prosince 2016

Ač chemik i mladý Lachtan tvrdí, že do baráku neproklouzne ani myš, nad hlavou se nám opět prohání Jingles. A docela svižným tempem. Evidentně mu prázdninový pobyt venku prospěl a podzim jej jen zocelil. Lítá jak neřízená střela. Kočičí posádka jen nevěřícně zírá směrem ke stropu. Vypadá to, že myšák s námi prožije další vánoce. Čím se v podlaze živí? Netuším. Na chalupě u našich kdysi myši sežrali zapomenuté mýdlo. Tenkrát jsem si představovala, jak po jeho konzumaci leží myší rodinka na zádech s tlapkama za hlavou a soutěží, kdo udělá větší bublinu. Náš myšák nejspíš propadl chuti a vůni polystyrénu. Nic jiného, kromě hadic podlahového topení, mezi prkenným stropem a plovoucí podlahou, není. Chemika jsem varovala, že až Jinglesovi dojde polystyrén, klidně se může pustit do hadice podlahovky. A to pak bude pr....  průšvih. Malá potopa v přízemí. Chemika to nechává chladným. On věci řeší až na ně dojde. Tedy většinou pozdě...
Abychom já, chemik, Lachtan, kočičí i psí posádka měli hezké vánoce, začala jsem dnes s drobnou výzdobou domácnosti. Dovyšívala jsem obrázek na krbovou římsu, na zahradě upižlala větev modřínu a pověsila ji na krb, Lachtan donesl z patra staré sáňky co na nich řádíval chemik v době, kdy ještě nevěděl, že bude chemikem. Chemik dostal úkol také, vynést smetí do popelnice. Cestou zpět mu ruplo v zádech. Nejmíň týden budu mít doma chromajzlíka. Musím vymyslet nějakou nenáročnou činnost, která ho zabaví. Momentálně louská ořechy. Protože dokud v domě nevoní cukroví, nezačaly pro něj Vánoce...









A ještě jeden obrázek, tato krása je na náměstí v městečku. Vyblejsknul mladý Lachtan, vyblejsknul i stromeček. Ten se mu nepovedl. Tak ten až někdy příště...

Přeju hezký večer.




Žádné komentáře: