sobota 27. června 2015

Že já vůbec po ránu lezu do koupelny. Ze zrcadla na mě civí zmuchlaný ksicht. Až jsem se lekla, když jsem viděla, na co se musí chudák chemik každý den po ránu dívat. Ještě že vstává dřív a máme zatažené žaluzie...
Chemik se asi hned po ránu vážil. Váha trčí pod nohama. No už jsem na ni dlouho nestála, po ránu by to mohlo být lepší než před spaním. Určitě jsem v noci něco i vypotila.
Nevypotila. Mé tělo nejspíš v noci funguje jako houba a veškerou vlhkost přítomnou v okolí vstřebává do sebe. Na váze se objevilo číslo, které tam ještě nikdy nebylo. Přerostla jsem chemika. Bohužel ne na výšku. Od pondělka nežeru, nejím, zobu. Nemlsám. Vysvobodím rotoped. Momentálně je zaskládaný krabicema s drogerkou. Stáhnu si na CD nějakou svižnou muziku. Nejlepší by byl kvapík. Ze šuplíku vyštrachám švihadlo a z kravína si udělám skákací kravín.Škoda že hlásí vedra. Nejsou tam okna, takže kdyby byla zima, mohla jsem hubnout i chladem. Když je prý kosa, člověk spaluje více energie, u mě by to snad byl tuk. I když kdo ví jestli se to pravidlo týká i mé maličkosti. Příjde mi, že přiberu i když budu jen foukat do bublifuku...

Onehdá jsem se při vaření oběda docela nudila. Vynálezce papiňáku by měl dostat Nobelovu cenu. Teda měl by ji dostat ještě vynálezce zipu, zicherky a izolepy. Zkusila jsem udělat růžičky z obalu od vajíček.
Dneska jsem se při vaření nudila opět. Tak jsem vzala tavku a nalepila růže na starý proutěný věnec. Původně byl bílý, po letech používání má patinu stáří. Tak jsem ani růžičky ničím nestříkala. A mašle na věnci už taky pamatuje několik sezón. Už se těším až na podzim otevřu svůj nový krámek u nás na vesnici. První co objednám budou stuhy ...

Přeju krásné slunečné dny a tiché voňavé večery.







A pár fotek z dnešní zahrady.







pátek 26. června 2015

Když se jeden inženýr chemie nudí, vymyslí pro budoucího právníka a pro sebe další práci. A než vůbec začne s realizací předělávky podkroví v domečku ve městě, kde jsem původně měla krámek, najde naprosto předčasně nájemníka. Budoucí nájemník po měsíci přijde s tím, že se potřebuje nastěhovat co nejdříve, nejlépe do čtrnácti dnů. Protože majitel ubytovny si přiveze na práci ve fabrice místo našich dělníků Ukrajinky. A potřebuje pro ně místo na ubytovně, tudíž náš budoucí nájemník dostal bleskurychlou výpověď z ubytovny.
Takže se oba moji pánové honí, aby v neděli mohl moldavský nájemník začít se stěhováním.
Tuhle jsem si chemikovi stěžovala, že vůbec není doma. A odpověď? Proč jsi si raději nevzala Pištu Huftnágla...







Nakonec mazlíci na dobrou noc.


úterý 16. června 2015

Při hledání fotek bývalého krámku jsem narazila na chemikovo album a zaujaly mě hlavně popisky fotek. Převažovalo Naďa se cpe, Naďa se cpe 1, Naďa se cpe 2 ... Pak nejspíš došla čísla a najel novou řadu s názvem Naďasecpe, Naďasecpe1, 2, 3 ... Myslím že je to chemikova úchylka fotit moji maličkost zrovna ve chvíli kdy jím. Táhne se to už od doby kdy jsme spolu začali randit. Turistika byla v té době naše hobby a když vytáhnu krabici s fotkama z toho pravěku, buď je tam hrad, zámek, hora případně řeka nebo Naďa se cpe. Poslední obrázek Naďasecpe je z vánoc. Přestanu jíst. Budu štíhlá jako prut. Když budu štíhlá jako prut protože nebudu jíst, ušetřím. Prodám rotoped, protože když nebudu jíst a budu štíhlá jako prut, nebudu rotoped potřebovat. Prodám všechny hadry na slonici, protože se vejdu do hader z doby, kdy jsem byla štíhlá jako prut. Utržím nějakou korunu. Za neprožrané peníze, za peníze z prodeje rotopedu a prodeje sloních hader koupím chemikovi nový chytrý foťák, co bude mít zablokovanou možnost blejsknout fotky typu Naďa se cpe či Naďasecpe...
Jo a starým foťákem budu fotit chemika. Název alba už mám. Chemik se cpe 1, 2, 3 ... Pak přejdu na Chemiksecpe 1, 2, 3... V záloze mám ještě abecedu, římské číslice a azbuku.



Výklenek na anděla sice stále v nedohlednu ale litinové konzole chemik přišrouboval promptně. Za což mu děkuju. Chválit ho nebudu, chvála stoupá do hlavy a podporuje pýchu. A pýcha co, pýcha podporuje pád.


neděle 14. června 2015

pondělí 8. června 2015

Děkuji všem milým dámám za jejich laskavé komentáře a za čas, který věnovaly tomuto blogu. Díky.

Začaly kvést anglické růže.




sobota 6. června 2015

31. května, nedělě - Pánové sundávají krytinu ze střechy výminku. Tim se královsky baví. Zjistil, že když mému bráchovi sebere rukavici, ten ho začne honit. Brácha nemá šanci, tam kde se pejsek vejde, on se nevejde. A když je zle, kočičí dvířka to jistí. Je to chytrý pejsek, ví že brácha do kočičích dvířek nevejde. Co neví, že brácha umí otevřít dveře. Sebere Timovi rukavici. Pejsek proběhne kočičími dvířky a sebere druhou rukavici, kterou brácha neprozřetelně nechal ležet na schodech. Po dvorku nám běhají dvě ušatá torpéda...
Pondělí - Přicházejí řemeslníci aby dali na střechu novou krytinu. Psi se doma nudí.Na dvorek nemůžou, protože parta chlapů courá sem a tam, mají otevřenou branku a taky dveře durch až na silnici. Čertík Bertík sedí u francouzských dveří a čučí zasněně ven. To by se dneska zdrhalo.
Úterý - Řemeslníci to v pondělí nestihli. Psi jsou stejně rozmrzelí jako já. Venku je hezky a my čumákujeme v baráku. Marně se je snažím přesvědčit ať chrápou. Každou chvíli čekám, že vytáhnou  transparent či pošlou protestní nótu.
Středa - Chemik mě zaúkoloval. Mám uklidit bordel co udělal na zahradě, když boural kus esteticky nevyvedeného štítu. Nechápu, proč na trávník nedal plachtu, na kterou by bordel shazoval. Nejspíš mi chce dopřát dostatek pohybu. Ač jsem se snažila co jsem mohla, při sečení trávy mu přehlédnuté kousky suti hezky v sekačce chřestily. Doteď jsem netušila jakou bohatou slovní zásobou chemik disponuje. Některá slova jsem ani neznala.
Čtvrtek, pátek - Chemik odjíždí na školení. Já a syn dostáváme úkoly co je třeba vykonat než se v pátek vrátí. Znáte to, kocour není doma, myši mají pré. Funguje to. Ze zadaných úkolů jsme ve čtvrtek nesplnili žádný. Říkali jsme si, v pátek na to máme času dost. No a v pátek se nám nechtělo. Když chemik ve tři zavolal, že vyjíždějí a doma bude cca za čtyři, pět hodin, podle stavu na dálnici, začal cvrkot. Do sedmé večerní jsme některé úkoly splnili, na ty ostatní jsme si vymysleli výmluvy. No jako malé děti, řekl by klasik.
Sobota - Odpočatý chemik se jal frézovat do futer ve výminku drážky pro upevnění pantů. Křídlo dveří na ně sedlo jak ulité. Byla to chemikova premiéra, byla jsem vyzvána k provedení fotodokumentace jeho šikovnosti. Při kafi držel přednášku na téma "Náročnost na přesnost při instalaci čtyř kusů pantů do dřevěných zárubní". I tak nám kafe chutnalo. Zítra za svoji kvalitně odvedenou práci dostane rebarborový koláč.