Franta Nikotin je celý okočičkovaný. Na jedné straně zahrady jsem našla trs sněženek, konečně je vidět alespoň s brejlema na očích. Dneska jsem na druhé straně zahrady našla druhý trs, který se snaží prorvat na světlo boží skrz krtinec. V záhonu se něco fialoví, ovšem chemik tvrdí, že to není fialové ale růžové. Růžovou asi nikdy neviděl, protože by tak o fialové mluvit nemohl. Jeho argument, že na rozdíl od mé maličkosti je vysokoškolsky vystudovaný chemik a v barevné škále se tedy vyzná, neberu. Člověk, který nepozná barvy jako malinová, meruňková či broskvová a o lila roky tvrdí, že taková neexistuje, je podle mě částečně barvoslepý či naprostý ignorant. Nevím, jestli měl vůbec při své zrakově barevné nedostatečnosti dostat řidičák. Chemik tvrdí, že se ženskýma je to ohledně barev těžké. Je to s nimi jako s rozpoznáváním pravé a levé strany. Taky prý v tom máme my ženy chaos. Za sebe musím sebekriticky přiznat, že když na mě v autě vybafne doleva! případně doprava! naprosto mě na vteřinu vykolejí. Než si v hlavě ujasním, kterou rukou píšu. Většinou se pak strefím do odbočky na správné straně.
Díky Frantovi tuším, že už brzy i k nám dorazí jaro. Dokonce jsem dneska při venčení pejska objevila včelu. Opačně, včela objevila mě. Naštěstí byla tím setkáním stejně zpitomělá jako já, takže nezaútočila a já nemusela prchat. Prchání by mi stejně nepomohlo, prchám pomalu. Dolítla by mě. Byla by škoda mladého života...

Foto: Co se děje na zahradě, co nám chrní v baráku ...

Vemte do úvahy, že foťák barvy zkresluje, fakt je to fialové, přísahám.