středa 29. října 2014

Tak to je chemikův Karel. Bydlí v jeho pracovně a podle proporcí bych já osobně tipla spíš na Karličku, co zkonzumovala už hodně svých nápadníků.

Zahlídla jsem Karla a vzpomenula si na příhodu, která koluje v naší rodině. Při jednom posezení, kde se opékalo a pilo, byl jeden nejmenovaný upozorněn, že mu do piva spadl pavouk. Mrkl do půllitru a pronesl památnou větu: "Skrč nohy ogare" a lupl pivo i s nebohým pavoukem na ex. Jak říkal, ani to nezašimralo.
Kdybychom neznali rodokmen našeho kocoura, mysleli bychom si, že jeden z jeho předků byl kamzík. V kuchyni na polici skladuju proutěné koše. Přijeli jsme z nákupu a mě se zdálo, že jeden z košů funí. Chemik řekl, že koš funět nemůže, že jediný člověk který u nás funí jsem já. Ovšem pravda byla na mé straně, jak se za chvíli ukázalo. Kubíka z koše vylákalo šustění papíru při úklidu nákupu. Byl odhalen, pokárán a vykázán z kuchyně. Nic si z toho nedělá a koš na polici se stal jeho dalším oblíbeným pelíškem...



Žádné komentáře: