úterý 3. června 2014

Předevčírem byla neděle. A v neděli dělám většinu svých "důležitých životních rozhodnutí". Teda hlavně rozhodnutí, že od pondělka začnu hubnout. Takže včera jsem si do kabely sbalila dvoulitrovku vody, protože "Mírova dieta" začíná první den hladovkou pouze s konzumací vody. Ráno bylo v pohodě, do desáté jsem se statečně držela. Zákazníci stejně nechodili, takže kručení mého žaludku nikoho nerušilo. Čekala jsem, že každou chvíli přijde nájemnice ze zdola aby se zeptala, proč mám pořád puštěný vysavač, neboť právě zvuky podobající se vysávání zátěžového koberce můj žaludek vydával. Kolem jedenácté už jsem ve flašce neměla ani kapku tekutiny, v dutině břišní řádil nejen vysavač, ale začaly kuňkat i žáby. Měla jsem chuť okusovat konturovací tužku, co se povalovala na pracovním stolku. Raději jsem ji hodila do kabelky, aby neprovokovala. Krám jsem zavřela před dvanáctou a mazala jsem k Mazlíkovi, abych stačila dojet k baráku dřív, než hlady omdlím. Neměla jsem domů jezdit. Na stole se povalovala maková buchta, zdálo se, že na mě šibalsky mrkla. Preventivně jsem ji zavřela do lednice. Vypila jsem další litr vody, což se v mém případě rovná zázraku. Normálně piju jen když mám žízeň. A to mi stačí tři čtyři hlty a mám dost. Když jsem sypala posádce do misek granule, skoro jsem si zobla. Na poslední chvíli jsem granuli vrátila zpět. Vypila jsem další sklenici vody. Nejspíš umřu z přelití. Jako kytka. Když ji utopíte. Říká se tomu hyponatrémie. Nevěřte nikomu, kdo vám bude tvrdit, že hlad je převlečená žízeň. Není to pravda. Večer jsem hlady šilhala, v oku jsem měla tik. Při každém kroku mi v těle šplouchalo moře vody. A do toho přišel chemik, položil na konferák indiánky a říká "Půjdeš udělat kafe?" No kdo by tomu odolal. Další hladovku plánuju na příští pondělí. Musím ovšem schovat psí i kočičí granule, kočičí kapsičky i psí konzervy. Nebudu vařit, péct a dělat zásoby. Když to tak po sobě čtu, nejlepší by bylo vyhledat nejbližší hladomornu a pár dní v ní setrvat ...




4 komentáře:

Ajka řekl(a)...

Hladomorna dobrý nápad, asi se přidám:-))))

Jana Č. řekl(a)...

Váš příspěvek mě moc pobavil.Mně je 47 let,při výšce 158 cm vážím cca 64 kg,takže také žádná průsvitná nit.To,že bych měla zase začít hubnout,si říkám při každém pohledu do zrcadla.(Raději už k němu ani nechodím :-) ).Párkrát se mi podařilo zhubnout díky dělené stravě,nejvíce asi 8 kg ,ale za poměrně dlouhou dobu-půl roku.Jenže jak odolat třeba řízku s br. kaší, apod.Takže po navrácení k normální stravě jsem časem dosáhla opět své původní váhy(naštěstí ne víc) ařekla jsem si,že budu raději spokojená s tím co mám:-) a snažím se energii věnovat něčěmu příjemnějšímu(ruční práce,zahrádka...)Život je krátký na to, abychom si ho kazily neustálým stresem,že holt máme nějaké to deko navíc... :-)Přeji krásný a pohodový den.

Nanýsek řekl(a)...

To jste pro ti mé postavě štíhlá jako laňka, mít Vaši váhu, každý den se klaním slunci a nevymýšlím diety. Měřím 160 cm a vypadám jako bojovník sumo.

Nanýsek řekl(a)...

Až najdu hladomornu k pronajmutí, dám vědět. Alespoň mi v ní nebude smutno.