pondělí 12. května 2014

Zážitek z dnešního rána. Nájemnici se pokazila klika u dveří a tak jsem šla objednat opravu. Při cestě zpět stála na silnici dlouhá kolona aut. Končila u krámku. První auto chtělo zajet do uličky ke kostelu, odtamtud se snažila vyjet dívčina. Gentleman řidič z hlavní cesty jí nechal dostatek místa, aby kolem něj na tu hlavní mohla projet. Zjevně toto gesto dobré vůle nepochopila a jala se couvat zpět do uličky. Přecenila se. Nejspíš jí v autoškole nesvěřili tajemství couvání a ona chudák zacouvala na chodník a skončila pár centimetrů od zdi tam stojícího baráku. To už jsem vcházela do krámku. Slyšela jsem startování a zhasínání motoru. Mnohokrát. No nic, dojdu si do pekárny pro svůj ranní snídaňový koláček. Slečně se podařilo z chodníku sjet a po dvou metrech skončit na témže chodníku, jen o barák dál. To už nejen že bránila vjezdu vozidel, ale ani chodci se přes ni nedostali. Našel se ovšem další gentleman, vytáhl slečnu z auta, zeptal se jí, kde to má zaparkovat. Vystresovaná dívčina nebyla schopna promluvit, jen vrtěla hlavou. Borec jí to hodil na parkoviště u pošty. Přesně vím, co si mysleli všichni ti mužští řidiči čekající v koloně. No jo, ženská za volantem. Já si myslela něco jiného. Pane bože, vůbec se nedivím, že je na silnicích tolik nehod, když mladé v autoškole nenaučí ani základy couvání.
Ranní snídaňový koláček byl výborný. Jako každý den...


Archivní foto inkriminované uličky.

Žádné komentáře: