pátek 7. března 2014

Na hlavě mám pořád drátěného pudla. Vyskytly se nějaké rodinné problémy, tak jsem musela kadeřnici odvolat. Občas nejde všechno podle plánů, které si člověk udělá. Účes budu tvořit sama. Pro jistotu jsem chemikovi sdělila, že když se z koupelny ozve HELP! opatrně nahlédne a v případě potřeby vezme do ruky nůžky a sem tam nějakou kudrnu přistřihne. Silně protestuje, prý nechce na mé hlavě způsobit ještě větší katastrofu, než jaká tam už je. Myslím, že by měl začít nosit brýle. Zjevně špatně vidí, protože horší než to je teď, to být nemůže. Jen doufám, že mi na hlavě nevystřihne kolečko, čtvereček či trojúhelníček. Spoléhám na jeho špatnou dlouhodobou paměť. Není ani mstivý. No taky vystřihnout nějaký geometrický tvar na mé hlavě by se mu nejspíš ani nepovedlo. Hlavu mám celkem malou. Pusu taky. Zubař si stěžuje, že v ní má na práci málo místa. Což mi připomnělo, že po neděli jdu trhat nadbytečný zub. Hned mám lepší náladu. Si představte, že k pudlovi na mé malé hlavě, kaftanu velikosti stanu pro dvě osoby, bych ještě házela úsměvem pizizubky. Takže alespoň úsměv budu mít zítra ještě dokonalý. A tím pomyšlením je svět opět hezký ...

Žádné komentáře: