Jsem mírně pověrčivá. Když potkám kominíka, hledám na oděvu knoflík. Což je dost obtížné. Obojí. Potkat dnes kominíka rovná se zázraku a mít na sobě něco zapnuté knoflíkem, to je dvojí zázrak. A taky zásadně nezabíjím pavouky. V mládí mi někdo řekl, že nosí štěstí. Sice vím, že kecal, ale co kdyby. Hned po ránu se na zemi v koupelně něco ploužilo. Mrskla jsem po tom papučí a trefila se. Bohužel to byl pavouk. Nevím, proč trouba lezl po zemi, Přece každý normální pavouk dělá pavučiny nejraději pod stropem, v koutech a na zdích. Tenhle byl zjevně retardovaný. A já mám po štěstí. A tolik jsem ho potřebovala. Protože dneska je den D. Jdu k zubaři, abychom vytrhli starý zoubek, který překáží v rozletu mladému, zdravému a snad i krásnému zubu, co mi začal růst mezi předním klofákem a špičákem.
V čekárně už seděl chlap, docela pořízek. Měla jsem jej předběhnout. Protože zvuky, které na zubařském křesle vydával, byly zvuky týraného jelena v říji. Když po půlhoďce vylezl z ordinace, vypadal jako já, když jsem poprvé viděla film Vetřelec.
Pan doktor byl dobře naladěn. Vrazil mi do ruky zrcátko, aby mi vysvětlil, jakým způsobem bude zub tahat ven, sestřička samozřejmě musela koukat taky. Pak mi to ještě jednou ukázal na rentgenovém snímku. Můžu říct, že na něm vypadají moje zuby líp než ve skutečnosti.
Zub zbrousil, aby si udělal místo pro kleště. Opíchal stařečka dokola a než začalo umrtvení působit, stačil opravit vedlejší zub. Mezi řečí prohodil, že plombička bude dneska za sedm set. Když jsem slyšela tu částku, začalo mi být všechno jedno. A starý zub si řekl, že když chce zubař sedm stovek, ať si to teda pořádně odmaká. Sestřička mi zezadu chytla hlavu. Pochopila jsem to tak, že nechce, abych dentistovi z křesla zdrhla bez placení. Pak mi došlo, že důvod je prozaičtější. Pouze nechtěla, aby moje hlava šla za kleštěmi. Zvuky, které při tahání zubu pan doktor vydával se popsat nedají. Ale mohl by dělat dabéra v pornofilmech. Nakonec to zub vzdal a dentista jej vítězně svíral v kleštích. Docela si  oddechl. Já nakonec taky. Vrazil mi do ruky opět zrcátko, představil mi novou plombu ze všech stran, pochválil se za svoji hezkou práci. Sestřička taky řekla, že se jí plomba líbí. Teď prý musíme sledovat, kterým směrem se vydá ten nový zoubek, který nám leze, aby se nám pěkně zařadil mezi ostatní zuby a nedělal neplechu. Nevím, jak to chce sledovat pan zubař, ale mě je docela jedno, jakým směrem se ten holomek zub vydá. Ve svém věku rovnátka nosit nehodlám.
V puse mám kráter velikosti Vesuvu, vede mi nejspíš až do mozku. Vezmu do ruky zrcátko, baterku  a budu se dívat, jak mi v něm pomalu blikají a zhasínají spoje ...