O velikonocích už to budou čtyří roky, co jsme se z městečka přestěhovali na vesnici nad městečkem. Když už byl dům skoro hotový, já začala plánovat kuchyňskou linku. Jistě jsem věděla, že dřez musí být výš než ostatní skříňky. To aby se pánové nemohli vymlouvat, že nemohou umýt nádobí, protože dřez je nízko a je z toho bolí záda. Pánové stejně nádobí nemyjí a jediný rozdíl je, že teď nemám od toho jak jsem přitisknutá k dřezu mokré bčicho, ale mívám triko mokré těstě pod prsama.
Chyba byla, že jsem tenkrát nechtěla myčku. Vůbec nechápu proč. Nejspíš nějaké špatné vibrace ze strany chemika. Ten nádobí myje jednou za uherský rok, tak mu tenhle přístroj v domácnosti nechybí.
Ale včera nám odešel ohřívač vody, umístěný pod dřezem. Takže kuchyň je bez teplé vody. Buď mohu vodu donést z koupelny v kbelíku (přes celý dům), nebo ji musím ohřát ve varné konvici. Včerejší nádobí jsem umyla, nedalo mi to.
Od dnešního dne začínám stávkovat. Buď myčka, nebo špinavé nádobí...